Heb 6 | CzeCSP | STEP | Proto opusťme ⌈počáteční učení o Kristu⌉ a nesme se k zralosti; neklaďme znovu základ y z pokání z mrtvých skutků a z víry v Boha,

Hebrews 6

1 Proto opusťme ⌈počáteční učení o Kristu⌉ ^{▼▼ř.: slovo počátku Krista} a nesme se k zralosti; ^{▼▼n.: dokonalosti} neklaďme znovu základy ^{▼▼L 6,48; 1K 3,10; 2Tm 2,19} z pokání ^{▼▼v. 6; 12,17; Mt 3,2p} z ^{▼▼ř.: od (n.: odvrácení se od …)} mrtvých skutků ^▼▼9,14 a z víry ^{▼▼4,2!; 11,6; 1Pt 1,5} v ^{▼▼ř. epi (theon) — na / k … (Sk 14,15); srv. 1Te 1,8 (pros ton …); 1Pt 1,21p} Boha, 2 z učení o křtech, ^{▼▼n.: omýváních; Sk 19,3n} o vzkládání rukou, ^{▼▼Mt 19,13; Sk 6,6; 8,17; 13,3; 28,8} o vzkříšení mrtvých ^{▼▼Mt 22,31; Sk 17,32; 1K 15,32} a o věčném soudu. ^{▼▼Kaz 12,14; Sk 24,25; Ř 2,5; 2Pt 3,7; Ju 1,15; Zj 20,12} 3 A to učiníme, ^{▼▼var.: učiňme} jestliže to Bůh dovolí. 4 Neboť ty, kteří byli jednou osvíceni, ^▼▼10,32 okusili nebeského daru ^{▼▼J 4,10; Ef 2,8} a stali se účastníky Ducha Svatého, ^▼▼2,4 5 okusili ^{▼▼1Pt 2,3} dobrého Božího slova i moci ^{▼▼n.: sil / mocných věcí (ř. pl.)} budoucího věku, ^{▼▼2,5; Mt 12,32} 6 a odpadli, ^{▼▼HL; 3,12v; Mk 14,29v} je nemožné znovu obnovovat ku pokání, ^{▼▼He 10,26; 1J 5,16} neboť si opět křižují Syna Božího a vystavují ho veřejnému posměchu. ^{▼▼Mt 1,19†} 7 Vždyť zem, která pije déšť, jenž na ni často přichází, a plodí užitečnou ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}bylinu těm, pro něž je také obdělávána, ^{▼▼2Tm 2,6} dostává od Boha požehnání. 8 Když však nese trní a bodláky, ^{▼▼Gn 3,17} je neužitečná ^{▼▼ř.: neosvědčená} a blízká prokletí; jejím koncem ^{▼▼Fp 3,19!; 2Pt 2,20} je spálení.

Bůh nezapomene na vaši lásku

Co se však týká vás, milovaní, ^{▼▼Ř 12,19p} jsme přesvědčeni o lepších ^{▼▼7,19.22; 8,6; 9,23; 10,34; 11,16.35.40; Fp 1,23} věcech, o tom, co náleží k záchraně, přestože tak mluvíme. 10 Neboť Bůh není nespravedlivý, ^{▼▼Ř 3,5} takže by zapomněl na vaši práci a lásku, ^{▼▼1Te 1,3} kterou jste projevili jeho ^{▼▼n.: kvůli jeho …} jménu, když jste posloužili ^▼▼10,34-- a ještě sloužíte -- svatým. ^▼▼13,24! 11 Toužíme však, aby každý z vás projevoval stejnou horlivost ^{▼▼Ř 12,11; 2K 8,7n} k nabytí plné jistoty ^▼▼10,22 naděje, ^▼▼3,6 ⌈která vytrvá až do konce⌉, ^{▼▼n.: která směřuje až k cíli} 12 abyste nezlenivěli, ^{▼▼5,11†} ale napodobili ^{▼▼13,7; ř.: (se stali) napodobiteli … (srv. 1K 4,16p)} ty, kteří jsou skrze víru a trpělivost ^{▼▼n.: vytrvalost; 2Te 1,4} dědici ^{▼▼v. 17; 1,14} ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}zaslíbení. ^{▼▼8,6; 9,15; 10,36; 11,9; Ř 4,13; 2Pt 1,4}

Boží zaslíbení -- kotva duše

Když Bůh dal zaslíbení Abrahamovi a neměl nikoho vyššího, při kom by učinil přísahu, ^{▼▼L 1,73} 'přísahal při sobě samém'. ^{▼▼Gn 22,16n} 14 Řekl: 'Jistě tě ⌈zahrnu požehnáním⌉ ^{▼▼ř.: žehnaje požehnám} a ⌈velmi tě rozmnožím⌉. ^{▼▼ř.: rozmnožuje tě rozmnožím}' 15 A tak trpělivě vyčkal ^{▼▼srv. Gn 12,4 s 21,5} a dosáhl toho zaslíbení. 16 Neboť lidé přísahají při větším, než jsou sami; a přísaha ^{▼▼Ex 22,11} je zárukou, ^{▼▼n.: potvrzením, které} která ukončuje každý jejich spor. 17 Když tedy Bůh chtěl ještě hojněji ukázat dědicům ^▼▼v. 12 zaslíbení nepohnutelnost ^{▼▼n.: nezměnitelnost; v. 18†} svého úmyslu, zaručil jej přísahou, 18 abychom skrze dvě nepohnutelné skutečnosti, v nichž není možné, aby Bůh lhal, ^{▼▼Nu 23,19; Tt 1,2} měli mocné povzbuzení ^{▼▼1K 14,3p; 2K 1,3; Fp 2,1; Fm 1,7; n.: potěšení; L 2,25} my, kteří jsme se utekli k pevnému uchopení předkládané naděje. ^▼▼3,6 19 Máme ji jako kotvu ^{▼▼Sk 27,29n.40†} duše, bezpečnou a pevnou, která vchází až do vnitřku za oponu, ^{▼▼9,3; 10,20; Lv 16,2; Mt 27,51p} 20 kam kvůli nám vešel náš předchůdce ^{▼▼HL; ř.: ten, který běží vepředu} Ježíš, který se ⌈na věčnost⌉ ^{▼▼J 6,51} stal veleknězem ^▼▼2,17! podle řádu Melchisedechova.